#8250;

Z historie zdejšího muzea

            U počátku vzniku choceňského muzea stál místní učitel Karel Prudič (1874-1933), který měl vizi uspořádat dosavadní exponáty a materiály Choceňska v jedné veřejné budově. Po jeho boku se objevili i další významní činitelé Chocně (J. B. Kopecký, člen městské rady a dárce rozsáhlé sbírky ptactva, lékař Dr. Václav Fikejz, Dr. Vincenc Tomek – místní sběratel památek, lékárník František Hlaváč – dárce zkamenělin atd.).

 

            Karel Prudič se obrátil na svého přítele ze studií v Praze, na profesora Antonína Friče, který velmi podporoval myšlenku vzniku muzea v Chocni. Slavný zoolog přijel v létě roku 1907 do Chocně a projednal tuto problematiku se zástupci města. Svoji autoritou a hlubokou erudicí zapůsobil na zdejší radní, kteří přislíbili založení muzea. Záležitosti se vznikem muzea se daly do pohybu a pro sbírky byl vyčleněn prostor tehdejší čítárny v zasedací místnosti radnice.

 

            Muzeum bylo oficiálně založeno dne 6. dubna 1908 a jeho správou byl pověřen právě Karel Prudič. Velkým problémem se později ukázal být nedostatek prostoru na vystavování, ale i uchování exponátů. Muzeum se poté přestěhovalo do přízemí měšťanské školy a stálá expozice na radnici. Od roku 1913 se pro účely muzea vyčlenila rohová místnost ve 2. patře radnice. Vážně se uvažovalo, že se pro potřeby muzea postaví nová budova, která měla stát „Na rejdišti“, ovšem s vypuknutím 1. světové války z celého projektu sešlo. Karel Prudič neúnavně shromažďoval a rozšiřoval rozličné předměty a sbírky až do své smrti v říjnu roku 1933. Jeho nástupcem se stal Jan Bezdíček (byl v roce 1908 zakládajícím členem a poté i předsedou muzejního komité). V roce 1937 byly muzeu přiděleny nové prostory v budově městské spořitelny v Jungmannově ulici. Bezdíčkovou zásluhou se v období okupace cenné materiály muzea, ale i ostatních choceňských spolků, uložily do beden na bezpečná místa, kde přečkaly nejhorší časy.

 

            Po druhé světové válce se muzeum nastěhovalo do tří místností v zámku, který se stal majetkem MěNV Choceň. Později se pro potřeby muzea získávaly další prostory a dnes muzeum spravuje celý západní trakt zámku. Po celou dobu padesátých let byla vždy přes letní období část přírodovědných a národopisných sbírek zpřístupněna veřejnosti. V roce 1961 zemřel dlouholetý správce muzea Jan Bezdíček a správou muzea byl pověřen odborný učitel Leopold Šimánek. Dne 8. října 1963 bylo muzeum přejmenováno na „Orlické muzeum“.

 

            Důležitým okamžikem pro další rozvoj muzea se stala ustavující schůze Přírodovědné sekce při Orlickém muzeu v Chocni, na níž byl předložen návrh na vydávání vlastního sborníku, kde by se publikovaly výsledky činnosti muzea. Tak vznikly „Listy Orlického muzea“, které byly vydávány v letech 1966-1971. Hlavní osobu řídící vydávání „LOM“ se stal Vilém Nezbeda (dlouholetý učitel na ZDŠ, pracovník městského archivu a člen muzejního aktivu). S dalším rozvojem muzea zároveň došlo k nárůstu muzejního aktivu, který čítal okolo 50 členů. Při muzeu začínají pracovat i zájmové kroužky Domu odborů (entomologický a ornitologický) a dále tyto skupiny: národopisná, numizmatická, botanická, fotodokumentační, knihovní, militarií a zbraní, geologická, paleontologická, archeologická a skupina pro umění.

 

            Členové muzejního aktivu, ale i další dobrovolníci z místních podniků, pomáhali s postupnou opravou zámeckých prostor. V letech 1967-1969 se provedla rekonstrukce střechy a okapů v zámku. V roce 1972 se provedla generální oprava elektroinstalace a renovace oken a dveří. Muzeum se opět slavnostně otevřelo dne 1. května 1974. Po tragické smrti správce muzea Leopolda Šimánka došlo k ochromení odborné činnosti Orlického muzea.

 

            Na jaře roku 1975 byl pověřen dočasnou správou muzea Zdeněk Vítek, dřívější pracovník muzejního aktivu. Patová situace se vyřešila s příchodem nového ředitele Orlického muzea RNDr. Zdeňka Štaffena. Závažným problémem, se kterým se muzeum potýká do dnešních dob, bylo znovu zapsat veškeré sbírky muzea do nové přírůstkové knihy, neboť ta původní se v době krátkého „bezvládí“ z muzea ztratila. Práce na nové evidenci předmětů proběhly v letech 1976-77. Bohužel již tak nebylo možné znovu zjistit bližší údaje o nabytí a původu většiny předmětů.

 

            Další rozvoj muzea limitovalo zřícení stropní konstrukce v předpolí kaple zámku v roce 1978. Příčinou tohoto zřícení bylo zničení osazení trámů v obvodovém zdivu dřevokaznou houbou – dřevomorkou. Rozsah škod byl tak velký, že hrozilo vypsání havarijního výměru na budovu zámku.   Muzeum se pro veřejnost uzavřelo a konaly se jen krátkodobé výstavy. Po celá osmdesátá léta se postupně v celém zámku budovaly nové stropní konstrukce a podařilo se tak zámeckou budovu zachránit. Po sametové revoluci se tento projekt zdárně dokončil opravením stropu v dnešním výstavním sálu a fasády zámku.

 

#8250;
#8250;
#8250;

napište nám:
muzeum.chocen@centrum.cz

zavolejte nám:
tel.: +420 465 471 624

navštivte nás:
Pardubická 1 - zámek,
Choceň 565 01

Copyright © 2018 Orlické Muzeum Choceň – všechna práva vyhrazena | Prohlášení o přístupnosti | Podmínky užití | Mapa stránek
Vytvořilo webové studio Pixel Design | CMS Pixel Admin | SEO a internetový marketing
Najdete nás také na Facebooku
Orlické muzeum Choceň na Facebooku
#8250;